Když je kurikulární reforma evidence-less

Journal Title: Pedagogicka Orientace - Year 2013, Vol 23, Issue 5

Abstract

Cílem studie je analyzovat „příběh“ kurikulární reformy, jak byl (je) podáván oficiální školskou decizí i řadou představitelů pedagogického výzkumu, a konfrontovat ho s výsledky pedagogicko-psychologických výzkumů vyučování a učení. V první části dokazuje, že potíže s formalismem její implementace a obecně její odmítnutí většinou učitelů netkví ve špatné komunikaci cílů reformy a v nedostatečné odborné pomoci učitelům při její implementaci. V druhé části dokládá, že v pozadí reformy je starý pedagogický spor – opírající se o pedagogické a psychologické teorie učení – mezi důrazem na procesy myšlení a důrazem na učivo. V další části dokazuje, že symbolem a jádrem reformy je pojem kompetence, který je špatnou odpovědí na skutečný problém. Tato odpověď není podložená psychologickým výzkumem, dokonce je s jeho výsledky v rozporu. V poslední části uvádí některé z nich; týkají se hlavně reformní preference řešení problémů, zejména blízkých životu, jako metody vyučování. Tato preference je v rozporu s poznatky o vztahu pracovní a dlouhodobé paměti a teorie kognitivní zátěže. Dále představuje výzkumy tzv. průřezových kompetencí ukazující na riziko ignorování vazby na konkrétní předmět poznání. A konečně kriticky nahlíží na (dlouhodobý) transfer jako kriterium efektivnosti učení. Hlavní příčinu selhání kurikulární reformy tedy na závěr vidí ve výzkumy nepodložených východiscích (a tedy v jejím ideologickém zadání), v ignorování výsledků psychologických a didaktických výzkumů učení a také hlasů zahraničních výzkumníků, kteří v průběhu předešlé dekády kritizovali logiku a klíčové koncepty (rámce, kompetence) univerzálně prosazovaného typu kurikulární reformy.

Authors and Affiliations

Stanislav Štech

Keywords

Related Articles

Lekce z lidskosti: Antropologické inspirace z díla Jana Amose Komenského

Studie pojednává o problematice pedagogické humanizace. Autor analyzuje a identifikuje příčiny moderní krize lidskosti i jejího pedagogického utváření, jež spočívá v antropologickém redukcionismu souvisejícím s post-os...

Didaktika cizích jazyků: otázky identity

Emancipace didaktiky cizích jazyků, resp. didaktiky určitého konkrétního cizího jazyka, je dlouhodobým a nelineárním procesem, u nás nastoupeným již v 50. letech minulého století. Jeho klíčovou součástí jsou otázky ide...

The share of personal and interpersonal factors in explaining social well-being of teachers

The aim of the presented study was to establish the share of personality variables and social support from school headteachers in explaining variance of social well-being of teachers. We utilized the concept of social we...

Škola v přírodě: limity a dilemata

Školy v přírodě jsou pevnou součástí českého školství. V uplynulých dvaceti letech ovšem prodělaly značné změny, které se týkají na jedné straně jejich organizační podoby a s ní související finanční náročnosti, na druh...

Download PDF file
  • EP ID EP87944
  • DOI 10.5817/PedOr2013-5-615
  • Views 155
  • Downloads 0

How To Cite

Stanislav Štech (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogicka Orientace, 23(5), 615-633. https://europub.co.uk/articles/-A-87944